Falcon 9

Falcon 9
Falcon 9 FT při startu mise THAICOM 8
Země původu	USA
Rodina raket	Falcon
Výrobce	SpaceX
Rozměry
Výška	v1.0: 54,9 metrů[1] v1.1: 68,4 metrů[2] Full Thrust: 70 metrů
Průměr	3,66 metrů[1]
Hmotnost	v1.0: 333 400 kg[1] v1.1: 505 846 kg[2] FT: 549 054 kg
Nosnost
na LEO	v1.0: 10 450 kg[1] v1.1: 13 150 kg[2] FT: 22 800 kg
na GTO	v1.0: 4 540 kg[1] v1.1: 4 850 kg[2] FT: 8 300 kg[2]
Historie startů
Status	FT Block 5: aktivní FT Block 4: vyřazen FT Block 3: vyřazen F9 v1.1: vyřazen F9 v1.0: vyřazen
Kosmodrom	Cape Canaveral AFS Vandenberg AFB
Celkem startů	313(v1.0: 5, v1.1: 15, FT: 293)
Úspěšné starty	311(v1.0: 4, v1.1: 14, FT: 293)
Selhání	1 (v1.0: 0, v1.1: 1, FT: 0)
Částečná selhání	2 (v1.0: 1, v1.1: 0, FT: 1(předstartovní příprava))
První start	v1.0: 4. června 2010 v1.1: 29. září 2013 FT: 22. prosince 2015
Poslední start	v1.0: 1. března 2013 v1.1: 17. ledna 2016
První stupeň  – Falcon 9
Motor	v1.0: 9x Merlin 1C v1.1: 9x Merlin 1D FT: 9x Merlin 1D+
Tah	v1.0: 4 940 kN (ve vakuu)[1] v1.1: 5 885 kN (na hladině moře),[2] 6 672 kN (ve vakuu)[2] FT: 6 700 kN (na hladině moře)
Specifický impuls	v1.0: 275 sekund na hladině moře,[1] 304 sekund ve vakuu[1] v1.1, FT: 282 sekund na hladině moře,[3] 311 sekund ve vakuu[3]
Doba zážehu	v1.0: 170 sekund v1.1: 180 sekund[2] FT: 162 sekund
Palivo	RP-1/LOX
Druhý stupeň  – Falcon 9
Motor	v1.0: Merlin 1C (vakuová modifikace) v1.1: Merlin 1D (vakuová modifikace)
Tah	v1.0: 445 kN v1.1: 801 kN[2] FT: 934 kN
Specifický impuls	v1.0: 342 sekund v1.1: 340 sekund FT: 348 sekund
Doba zážehu	v1.0: 345 sekund[1] v1.1: 375 sekund[2] FT: 397 sekund
Palivo	RP-1/LOX

Falcon 9 je nosná raketa americké soukromé společnosti SpaceX. Svým tahem a nosností je srovnatelná s ruskými raketami Angara 5 a Proton, americkými Delta IV a Atlas V a čínskou Čchang-čeng 5.

Falcon 9 startuje na Floridě z Kennedyho vesmírného střediska ze startovacího komplexu 39A, z komplexu SLC-40 na Mysu Canaveral , nebo z komplexu SLC-4E Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii.

V rámci programu na vývoj znovupoužitelného nosného systému testovala a demonstrovala společnost SpaceX potřebné technologie na raketě Falcon 9. Následně se Falcon 9 stal první a prozatím jedinou kosmickou raketou u které byl zrealizován koncept znovupoužitelnosti prvního stupně.

Při svém dvacátém startu 22. prosince 2015 první stupeň rakety úspěšně provedl experimentální přistání v přistávací zóně 1 (LZ-1) na mysu Canaveral. O čtyři měsíce později, 8. dubna 2016, první stupeň úspěšně dosedl na plovoucí autonomní plovoucí plošině Of Course I Still Love You.

30. března 2017 společnost SpaceX jako první na světě úspěšně vyslala do vesmíru již dříve použitý první stupeň nosné rakety Falcon 9, bylo to při misi SES-10. Během mise se podařilo demonstrovat opakovanou použitelnost nejdražší části rakety - 1. stupně. 1. stupeň navíc po vynesení nákladu na orbitu znovu úspěšně přistál na plošině Of Course I Still Love You. Původně byl tento 1. stupeň použit při úspěšné misi CRS-8 v dubnu 2016.^[4][5]

Přistávání prvních stupňů a jejich znovupoužití se stalo rutinou. Úspěšnost přistání přesahuje 94 % a téměř polovina startů byla provedena s již minimálně jednou použitým stupněm. Rekordman ve znovupoužití je stupeň B1062, který má již 20 použití.